V pracovním právu poznamenáném rostoucím významem smluvní normy a množením odchylných nebo doplňujících právních ustanovení se pravidla „která mají charakter veřejného pořádku“ jeví jako poslední omezení svobody vyjednávání sociálních partnerů ( C. trav., Čl. L. 2251-1). Ty, které vyžadují, aby zaměstnavatel „zajišťoval bezpečnost a chránil fyzické a duševní zdraví zaměstnanců“ (C. trav., Čl. L. 4121-1 f.), Tím, že přispívá k jejich účinnosti základní právo na zdraví (Preambule Ústavy z roku 1946, odst. 11; Listina základních práv EU, čl. 31, odst. 1), jsou jistě jeho součástí. Žádná kolektivní smlouva, ani vyjednaná se zástupci zaměstnanců, proto nemůže zaměstnavatele osvobodit od provádění určitých opatření k prevenci rizik.
V tomto případě byla 4. června 2000 uzavřena změna rámcové dohody ze dne 16. května 2016 týkající se organizace a zkrácení pracovní doby v odvětví přepravy lékařů. Odborová organizace, která se jednání účastnila bez při podpisu této změny byla Tribunal de grande instance požádána o zrušení některých jejích ustanovení, zejména ustanovení týkajících se ...
